V tomto příspěvku bych se chtěl věnovat problematice výživného a úhrad některých nákladů neprovdané matce.
Uvedenou otázku upravuje ve svém ustanovení § 920 zákon č. 89/2012 Sb. (nový) občanský zákoník v platném znění. Účelem uvedeného ustanovení je jednak ochrana neprovdané matky a jednak snaha
o vyrovnání výdělkových možností neprovdané matky, které v souvislosti s těhotenstvím, porodem
a péčí o novorozené dítě nepochybně klesnou.
Neprovdaná matka dítěte má vůči otci dítěte nárok na výživné, a to po dobu dvou let ode dne narození dítěte. Výše výživného se stanovuje s ohledem na majetkové poměry a výdělečné možnosti otce
a zároveň s ohledem na odůvodněné potřeby neprovdané matky a s ohledem na její příjmy. Neprovdané matce zároveň vzniká vůči otci dítěte právo na úhradu (účelně vynaložených) nákladů spojených
s těhotenstvím a porodem (např. se jedná o výdaje na pořízení těhotenského oblečení, léky atd.). Je nutné uvést, že povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.
Na návrh těhotné ženy může soud uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. V tomto případě nemusí být otcovství určeno najisto (lze jej požadovat na pravděpodobném otci).
Dále může soud na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.
Imrich Bodor, advokátní koncipient
Rabas, advokáti s.r.o.
