S pořízením zvířete přibývá do života jeho majitele spousta velkých radostí, ale i menších či větších starostí. Každý majitel zvířete by si měl být vědom, jaká je jeho odpovědnost za zvíře, aby předešel všem případným negativním důsledkům, které ze zanedbání této odpovědnosti mohou plynout.

Vznik povinnosti nahradit škody způsobenou zvířetem vychází ze tří předpokladů. Nejprve musí vzniknout škodní událost způsobená zvířetem (např. útok zvířete, vběhnutí zvířete pod auto) a jejím následkem musí být vznik škody (např. škoda na zdraví člověka při útoku zvířete, škoda na autě při vběhnutí zvířete pod auto). Mezi oběma předpoklady pak musí existovat příčinná souvislost, kdy jedno vede k druhému.

Osobou povinnou škodě je vždy majitel zvířete. Kromě majitele nahradí škodu společně i osoba, která zvíře chová nebo jinak používá (např. majitel vypůjčí svého koně k projížďce třetí osobě, v takovém případě je povinen k náhradě případně zvířetem způsobené škody nejen majitel, ale i jezdec).

Odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem je objektivní. Postačuje, že škoda byla způsobená chováním zvířete, bez ohledu na to, jestli jeho chování způsobily jeho vnitřní podněty (např. povaha zvířete) či vnější neúmyslné podněty (např. leknutí při zatroubení auta). Je na majiteli zvířete, aby jeho chování předvídal a zvíře vždy zabezpečil tak, aby nezpůsobilo škodu.

Odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem je odpovědností bez ohledu na zavinění a není možné se jí obecně zprostit. Určité specifické možnosti zproštění povinnosti k náhradě škody jsou pak možné u škody způsobené domácím zvířetem, kdy domácí zvíře slouží k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, nebo jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, a zároveň majitel, či ten, komu bylo zvíře svěřeno, prokáže, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, nebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti.

Jiná situace by ještě nastala, kdyby škoda vznikla výhradně působením poškozeného či poškozený zvíře jeho majiteli svémocně odňal (např. ukradl koně ze zamčené ohrady), avšak takové případy budou v praxi minimální.

Lze proto majitelům zvířat doporučit vždy co největší míru opatrnosti a dodržení principu prevence, aby předvídali a byli ohledně svého zvířete opatrní, než aby následně nesli i mnohdy značně závažné důsledky spojené se zanedbáním své odpovědnosti.

JUDr. et Bc. Pavlína Raszková
advokátka